Řvou tam docela často. On na ni, ona na něj, oni na chudáka toho malého a ten chudák malej spratek na ně. Jeden večer na něj křičela asi půl hodiny kvůli dvacetikoruně. Prý ji ukradl z její peněženky a prochlastal.
Jó, ten se musel pomnít! :-)
Život v paneláku je stejně úžasně poučná sociální sonda do lidských životů. Někdy jsem za ní opravdu ráda.
Uvědomím si, že mám vlastně nádherný život.
Nikdo na mě nekřičí a nikdo mi nekrade poslední dvacetikorunu ušetřenou na oběd pro čtyři.
Tentokrát na sebe ale nekřičeli z vášnivé lásky. Tentokrát řvali "Gól" a "Kurva" a "Doprdele, gól!".
Můj Knižní mol jen vzhlédnul od rozečtené knihy a zakroutil hlavou. Nedávno se cestou z obchodu rozčiloval nad praporkama na autech a nad Fanďuláky v obchodech.
"To je samý skinhead a nechutný kýč", rozčiloval se.
"Kdyby raději dávali dětem něco rozumného, třeba knihu!", no prostě marnej případ :-)
Ale mám ho ráda, ikdyž mám někdy chuť mu zakroutit krkem.
 |
| zdroj: brokenboxdesigns.blogspot.cz |
Co bych dala za to, kdyby dnes přišel z práce, chytil mě za zadek, řekl: "Zlato, jdu s chlapama do hospody na hokej. Příjdu pozdě." a vypadl.
Tak ráda bych se natáhla na gauč, nalila sklenku bílého a čuměla na 2 Socky.
Jo, jasně. Mohla bych se natáhnout i tak, nevadilo by mu to.
Jen by se pochechtl nad výběrem mé zábavy a šel by vyžehlit to prádlo z minulého týdne.
Ale já doprdele nechci, aby žehlil nějaké prádlo! Chci aby šel do hospody, nechal mě doma samotnou a já si mohla odpočinout, když jsou děcka po dlouhé době u tchýně.
Nemuset pořád myslet na to, že já se tu válím u telky a on žehlí moje rifle, který mají velký zadek.
Já vím, že mi chce pomoci a chce být dokonalý muž, ale copak mu sakra nedochází, že mi jen takhle ukazuje, jaká jsem nedokonalá žena?
Doprdele!
